Slavětín


Slavětín Rok založení není znám. První historická písemná zmínka o existenci Slavětína je z roku 1465. Název je pravděpodobně podle jména zakladatele osady nebo dvorce (Slavěta, Slavata). Podle Slavětína se psal původně svobodnický rod Mazaných ze Slavětína na dvoře kolem roku 1536. V polovině 17. století patřila ke dvoru jen část vsi, druhá část příslušela k Řísnici. Obec byla i krajově rozdělena. Jeden díl patřil ke kraji Čáslavskému, druhý díl ke kraji Kouřimskému. Od roku 1700 patřil už celý Slavětín i s Řísnicí Christiáně Žofii Kielmansekové z Holštýnská a ke kraji Kouřimskému. Správcem panství majitelky byl baron Dieden, který byl krutým pánem. Bezmezně vykořisťoval poddané, zabíral jim pole, vyžadoval stále větší robotu, tělesně je trestal a vyhrožoval i zabitím. Na mnohé stížnosti došlo k stíhání barona, který uprchl a r. 1703 byl zatčen, uvězněn v Praze a potrestán za nelidské zacházení s poddanými.

Větší zisk než z pozemků ve vysoké poloze plynul panství z lesů, ze dříví zužitkovaného ve sklárně. Sklárna byla postavena v 18. století a když vyčerpala dříví v okolí, byla postavena asi 2 km jižněji v lesích v místech kde stojí myslivna. Slavětínská huť zanikla asi v roce 1875 v době, kdy zanikaly i ostatní sklárny v okolí v důsledku změny technologie – vytápění pecí uhelným plynem, který byl značně levnější oproti tradičnímu otopu dřevem. Slavětín


Směrem ze Slavětína na Načeradec se nachází památkově chráněný buk lesní, který má obvod 504 cm.


Ve Slavětíně je dnes 30 trvale hlášených občanů, z toho 6 dětí.